Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Ty hlupak, ignorant, ja vravim ze v CMO treba tu elektricku zakopat pod zem!!!! Co tu pises sa kraviny?! Samozrejme ze sucasna elektrickova siet je nic moc! Ale nevidim dovod, preco by nemohla byt elektricka pod zemou. Napr. Na Sturovej zalezie elektricka pod zem, alebo na Kamennom namesti, odtial pojde pod zemou na Hodzovo namestie (razeny alebo ciastone hlbeny tunel). Dalej na HLST, odtial (stale pod zemou) na Racismyto, kde bude krizovat podzemnu elektricku, v smere Raca - Radlinskeho). Odtial dalej pod zemou na Trnavske myto, odtial na Mileticku, kde moze vyliezt na povrch, alebo sa tiez zakope az po zastavku Mraziarenska, odkial pojde po povrchu na trati s preferenciou az do Ruzinova. Odtail sa elektricka (rychlodrazna) predlzi az na Dolne hony. Toto presne kopiruje navrhovanu trasu B planoavneho metra. Mi nevrav ze to nie je riesenie.

http://www.sme.sk/clanok.asp?cl=1809990
V Česku chystajú auto pre 15-ročných

?

krasne si potvrdil moj nazor na nevhodnost povrchoveho vedenia v CMO. A to si este predstav, ze na Safarikovom namesti sa napoji nova radiala.

Odklon v pripade poruchy je vyhoda. Dve paralelne trasy bez preferencie, ktore v zasade obsluhuju jeden smer, ale chodia na nich vozy s cislami liniek ako z binga, to uz vyhoda nie je, je to z nudze cnost, tak tu prosim z toho nerob koncepciu. Ak na to zavesis petrzalsku radialu, je to pripojenie provizoria na provizorium.

Janči:
No to jsou hovadiny. Tak to proberem bod po bodu.
1) V ČR hospodaří kraje samostatně, takže nejde o přerozdělování investic státu do toho či onoho kraje. Metro, Městský silniční okruh, financování MHD si z 99% hradí sama Praha. Z toho co vydělá, pro rok 2004 byl rozpočet hl.m. Prahy 43 miliard Kč. Z toho šlo 17 miliard na dopravu z městské pokladny a 1,9 miliardy ze státního rozpočtu. To je n atk pro příklad až zase budeš plácat nesmysly v podobě, že stát štědře dotuje Prahu.

2) Metro se staví několika způsoby a to buď hloubenými tunely (budované zvrchu), raženými tunely (kde razící štít vrtá tunely bez jediného zásahu na povrchu) Linka C se stavěla souběžně s magistrálou, kdy se vyboural pás domů od dnešního Nuselského mostu až po těšnov vč. secesního nádraží Tešnov. 95% tunelů linky C je děláno hloubenou metodou. Linka A je zase 95% tvořena tunely raženými, protože prochází historickým centrem pod hradem, Malou Stranou, Starým městem, Václavským náměstím až na Vinohrady. Taky si všimni, že je šíleně hluboká. Linka B se tvořená tak 50 na 50. V centru jsou ražené tunely hluboko pod zemí, na okraji Prahy jsou to tunely hloubené a někde vyjíždí i Béčko na povrch. Nevýhoda ražených tunelů a stanic je ta, že jsou příšerně drahé a pro krátké cestování nepříliš vhodné. Výhodou je to, že se jejich stavební činnost neprojevuje na povrch-žádné zbourané domy či přeložky komunikací, Výhodu hloubených tunelů je výborná dostupnost z ulice, sejdeš schodu a jsi na nástupišti. Céčkem se v centru vyplatí jezdit např. i stanici z I.P.Pavlova na Muzeum. To bych, ale na lince A jednu stanici např. ze STaroměstské na můstek rozhodně neabsolvoval. Výhodou hloubených tunelů je ještě podstatně levnější vybudování.

3) Odborných publikací o metru vyšlo spoustu a ještě jich spoustu vyjde.

http://dopravne.informacie.sk/2004-dodrziavatalebonie/
Hmmm ?

vôbec nie, je to konštatovanie existujúceho nezmyselného vedenia v centre, ktorému chýba severojužná linka, namiesto toho má dve paralelné západo-východné trasy bežiace v malej vzdialenosti. Zamysli sa nad tým.

kto hovorí o jednej spojnici? Hovorím o zbernicovom systéme. Nie je logické, ak mi paralelne v malej vzdialenosti bežia dva systémy s riedkou prevádzkou.

Presne, napise nam ako super by bolo razene metro. To, ze takze metro by sposobovalo iny rachot a otrasy ako lahka elektricka mu nedochadza. Ako ked robili metro hura systemom v Berline ci kde v nemecku. A obyvatelia citia este aj na 12. poschodi kazdu supravu takzeho metra, ktora im prejde popod dom. Ale vies, Janci vobec nema predstavu o tom, co to je osovy tlak vozidla, ako sa prajavuje, ake upravy si vyzaduje na strane stavebnej, ako ovplyvnuje naklady na urdrzbu trate a vozidiel samotnych, etc...

Len aby sa nam k tomu "fundovane" nevyjadril prave Janci ?

Tak to si tresol peknu hovadinu.

Hej, ale ja tu byvam! ?

Ty magor, Brno ma ovela hustejsiu siet elektriciek, na mnohych miestach stavanych ako rychlodraha. Preto je schopne prepravit viac substratu. Lenze u nas je aj to malo elektriciek ktore mame dusene! O nicom inom to nie je. Rozdiel v kapacite a aj atraktivite elektricky a autobusu je omnoho vacsi ako rozdiel medzi elektrickou a metrom.

Bože, ja to nevydržím. Čo to trepeš za hovadiny? To chceš mať cez centrum len jednu spojnicu v pravidelnej prevádzke?
Re #37442 Janči: Nič ti nenapíšem, nájdi si. Ja na rozdiel od teba v tej Prahe žijem, ty teoretik.

Tento tvoj prispevok jasne svedci o tom, ze vies velike nic. Dal si si vlastenca! Tvoja odbornost na riesenia verejnej osobnej dopravy je nulova, co si sam svojim prispevkom jednoznacne a nevyvratitelne potvrdil.

realita je taká, že ak bývaš na niektorej radiále a potrebuješ sa tam dopraviť z centra, môžeš striehnuť na Obchodnej alebo dole na Kamennom - a v každom prípade ti ide iba polovica spojov. Toto je úplne choré, a je to spôsobené tým nápadom za milión zvaným priečna os + Obchodná + tunel (ktorý je celkom fajn ako záložné riešenie, ale inak iba zavádza princíp bod-bod do zbernicového systému).

Aku demagogiu?! Precitaj si najprv, o com pisem, a potom sa k tomu "fundovane" vyjadruj... Kto tu pisal o razeni tunelov? K tratiam A a B a castiam Prahy, ktorych sa ich vystavba (ne)dotkla, som sa vobec nevyjadroval. Pisalo sa o hlbeni tunelov v podstatnej dlzke projektovanej trate. To sa dialo aj v Prahe, prave na trase C. A sice to ludia prezili, ale podstatna cast stavieb, co trase C (a magorstrale) stala v ceste, uz nie...

Skús napr. priamo v Bratislave Centrum vedeckotechnických informácií SR (www.ctvisr.sk), kníh o metre majú celkom dosť, stačí v online katalógu zadať výraz "metro"
?

Ved prave. Nie som stavbar, ale neviem, ci je len tak mozne spravit v ulici, ktora je z oboch stran obkolesena zastavbou, relativne hlboku a dlhu jamu. Neviem, co by to spravilo so statikou tych budov. Mozno vobec nic. Snad sa k tomu niekto fundovane vyjadri.

A na príklad toho ako sa stavalo, že v podstate všetci to prežili, tie obmedzenia to stačí