Turbo: 1435 mm je standardizovany a unifikovany rozchod v ramci vacsiny Europy a na tomto rozchode je postavena vacsina zeleznic (a dufam ze mi tu niekto nezacne tvrdit ze elektricka nie je zeleznica). A pouzivanie unifikovanych veci prinasa vyhody v lahsej dostupnosti vsetkeho prislusenstva a z dovodu jeho seriovej vyroby je toto aj lacnejsie. Okrem toho ako si iste vsimnes, tak aj na Slovensku su nosne systemy zeleznic postavene na rozchode 1435 mm a nech sa tvaris ako kolvek, je potrebne vozit aj vidiecanov do mesta (proste trend je taky ze byvas niekde v prilahlej obci a do mesta chodis za pracou, nakupmi, zabavou) a na to by bolo velmi vhodne vyuzivat prepojeneho systemu mestskej zeleznice (elektricky) a ZSR. (a myslim ze ZSR na zmenu rozchodu na 1000 mm neukecas a s jej vyhodami by ta poslali vies kam aj v pripade ze by ich ta zmena nic nestala)
. Co sa tyka max. rychlosti v obloucich, tak mate pravdu vo Vasej eseji "Zvysovanie rychlosti vs. komfort". Ale aj keby som bol uplny laik a debil, zaiste by som si vsimol, ze v Bratislave sa do oblukov jazdi rychlejsie ako v Brne. O Prase som pocul (brat tam byva), potvrdil mi, ze pod jeho oknami sa dennodenne rutia KT8D5 do ostych oblukov a ze su tiche. Tolko k tejto teme. Snad sa dohodneme, ze kvalita a komfort prejazdu oblukom su zavisle najma na "koko". Aj ked som sa v literature docital ze zo zuzovanim rozchodu sa to este zlepsuje. Ale dobre, to iba na okraj.
Martyk
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.