Diskusné fórum › Všeobecná diskusia

Martyk:
Super linky, najma ten druhy. Su tam fakt moc krasne obrazky. Ale som velmi prekvapeny co som sa docital o tej trati, to je velmi zaujimavy sposob stavby. Kolajnice zvarit, popretkavat s rozchodnicami, dvihnut iba na take tycky a vsetko zaliat betonom. Prazec alebo velkoplosny panel VUIS nepoznaju? Teda na priamej trati, v oblukoch (ako pisu) je klasicka trat ako ju poznami aj u nas. Inac, ked to zaleju, tak ako potom opravuju trat (priame useky)??? Vsetko vykopat a prekne znovu? Vsak to je priserna robota rozbijat betonovy odliatok. Ak nevies co myslim, tak hore som uviedol link.

Turbo,
kdysi jsem jezdil s prototypama T6A5. měly čísla 0026 a 0027. Dneska mají čísla 7901 a 7902 (tuším). Hádej kde. Za těch asi 8 let, co u vás jezděj, musej mít už několikátý kola. V Praze vydrží kola v nejlepším případě tak 120 tisíc km. Potom se musej soustružit. Mezi tím se podvozky (nebo celý KT8) pochopitelně otáčí. Mám těžký mezery v oboru KoKo (kolo - kolejnice), ale vím, že přední okolky na podvozku se zužujou a zadní snižujou.
Já už naštěstí taky nejsem řidič. Někdy o tom ale kecáme s Igorem Jeřábkem. Laici nám nechtěj věřit, co se dá zažít.

Urcite to je zajimave. Mrknem sa. Apropo, ten prejazd oblukmi bude sposobeny tym, ze vacsina oblukov nema spravnu geometriu a vozy si ju musia "vyjazdit". Sprievodnym javom byva kvilenie a pistanie pri jazde. Druha vec je ta, ze ked si tu "geometru" vozy vyjazdia, tak vacsinou stoji za hovno. Co sa tyka profilu kol a okolkov, tak neveim uplne presne, ale prva seria T6A5 ma este kola ako T3 - az druha a tretia seria ma vacsie okolky. Neviem to uplne presne, ale tak dajako to je. Proti osahavaniu kol nemam nic, je to najlepsi sposob ako zistit co to vlastne je. U nas je taky bordel, ze sa ani neda presne urcit aky profil kola to vlastne mame. V jednej knihe som cital ze valcovy, v druhej zase ze kuzelovy. Podla mna mame kuzelovy, ale pri nasej udrzbe kludne najdes vozy s valcovymi kolami. He, dokonca som videl aj oblukove kola so zapornym radiusom. Ked si vodic tak vies ako sa sprava podvozok v obluku. Kola na prednej naprave sa opotrebovavaju po celej ploche, lebo ked vojdes do obluku, tak musi podvozok "natocit" do spravnej polohy. Druha naprava iba ide za prvou (aspon pri jazde smerom vpred). Na niektoprych nasich vozoch som si vsimol, ze druhe napravy na podvozkoch maju kola tvarom, ktory zodpoveda inverznemu tvaru klasickej hlavovej kolajnice S49. Ale uz dosli na to, ze tie podvozky sa daju otocit o 180 stupnov a tak ich asi otracaju (teda ak ich neprebrusuju). Potom sa ti to opotrebuje rovnomerne. Inac, velmi dobre by bolo, keby si si sadol za jeden stol s Bigmacom, urcite by si si s nim rozumel a mohol pokecat ako vodic s vodicom (a este k tomu znalcom) . Ja niesom vodic eliny, iba do toho az moc vidim. Kolajnice najdes vseliake, aj ploche. To si vsimnes na usekoch, kde premavaju KRABUSTI s Kachanmi K2. Totiz tieto vozy maju ponekud slabsi brzdy a Krabusti klatmi vyklepavaju kolajnice - je to velmi dobre vidno pred v zastavkacgh napriklad na trati do Race. Naproti tomu na trati na Zlate piesky, kam vozy K2 a Krabusti vseobecne nejazdia vyklepane kolajnice nenajdes. A je aj pravda, ze mame vela trati, kde su kolaje natolko zjazdene ze sa ani neda presne urcit aky tvar hlavy vlastne maju.

Mrkni se i ty. Je to hodně zajímavý.

Turbo,
díky za info o buznách. Podle toho jsem já HLOBUST a MOBUST, protože jsem jezdil s T3M (TV1) a KT8D5 z Hloubětína a T6 z Motola. Od roku 1992 do roku 1997 jsem měl T3 se zrychlovačem tak max. 5x. Pochopitelně jsem využíval možnosti, který výzbroj dává a oblouky a kolejový konstrukce jsem přejížděl s malým jízdním proudem místo nášlapový cukatůry. V Hloubětíně se zrychlovačovým srágorám říká žudro.
Nevím, kdo je Bigmac, ale meziměstská trať z Liberce do Jablonce by šla do kytek, i kdyby byla na rozchodu 1621 mm. Je to vo tom, že se k ní nikdo nehlási a nechce ji zaplatit. A ona nám nějak už dosluhuje.
To je dost divný, že u vás mají tramvaje tvar kol podle typu. Každopádně, průjezdy vozidel v obloucích jsou u vás dost nechutnej zážitek. Jinak kola, na který sem si šáhnul (ano, úchylácky jsem si osahával tramvaje) mi připadaly dost válcovitě. I kolejnice nebyly sjeté nijak moc do profilu.
Schválně jsem jel o víkendu párkrát tramvají v Prase a zdá se mi, že průjezdy obloukem jsou lepší, než dřív. Pražský tramvaje mají kola s jakýmsi vlastním profilem, který byl pro DP Praha vyvinut na zakázku. Kdo ho vyvíjel ale už nevím.

d3k0 je momentalne odcestovany (dovolekna, kde si od nas oddychne), ale ked pride tak sa na to urcite mrkne

d3k0,
pomalu chystej opravy na ten článek o Philadelphii.
http://www.septa.org/news/light_rail.htm
http://www.phillytrolley.org/

hehe, este som ti zabudol napisat co to znamena krabust, ked som to pouzil v mojom prispevku:
Kraust je Bratisalvaska obdoba Brnenskeho Mebusta. Miesto Medlanok si tam daj Krasnany. KTeda Krasnansky bu... s tyrystorom (TV1, TV3, TV8, TV12, TV13), resp. tranzistorom (TV14 a vyssie). Okrem toho mame aj slovicka VRBUST - vrcharsky .... a menibust - meniarensky ****.

No to o Liberci mam od znalca vsetkeho kolajoveho, Bigmaca. Nevravel ze sa idu vracat na 1000ku, to je samozrejme blbost, iba to, ze dosli na to ze spravili hlupost. Zevraj sa im to nevyplatilo a boli by na tom lepsie, keby iba rekonstruovali trate a rozchod nemenili. Sice by tam nemali RT6S, ale co uz. Podla mna vymenit medzimestku trat do Jablonca za moznost prevadzkovat RT6S nebolo stastne. Keby ostali na 1000ke, o ziadnom zluceni tramvaje na zeleznicnu trat by sa nvarvelo a tato krasna medzimestska trat by sa zachovala. Skoda.
Priklady z Latinsekj Ameriky veru niesu to prave orechove, to mas pravdu. Ale porovnavat to s Mongolskom, kde ani nevedia co to tramvaj je je moc. , hehe.
Ked budes studovat literaturu zaoberajucu sa rozchodmi tak tam najdes ze 1000 ka ma svoje vyhody a nevyhody, nevyhody sposobuju to a to atd. Vsak si to pozri, odporucam . Jedna vec je ale dolezita: Nezapieram, ze prevadzka na 1000ke moze byt (a mozno aj je) financne narocnjsia. Ale zasa tu mame nieco za nieco. Teda ze nieco je drahsie a nieco zasa vyjde lacnejsie. Problem 1000ky (ako som uz mnohokrat pisal) je v tom, ze sa dlhe roky presadzovala myslienka zmeny rozchodu, nebol vyvoj vozidiel v tejto oblasti (nebola konkurencia) a bol dostatok financii. Hlavne ten posledny faktor sa rapidne a drasticky zmenil. Keby sme mali na tu srandu peniaze, tak dobre, prestavajme si siet. Ja niesom zaryto proti prechodu na 1435, ale vzhladom na sucasny stav to je nerealne. Ak mi niekto bude ospevovat co by nam to prinieslo, tak nech si uvedomi co by nas to stalo a co by nam to zobralo (toho az tak moc nie je) . Nasledujuca veta ti mozno bude zniet trochu cudne, ale presne tak to vidim. "Zmena rozchodu bude zaujimava za pred 15 rokmi, ked to vyzeralo inak ako dnes." Gramaticky sice blbost, ale pochopil si (teda dufam) .
A vysvetlenie k slovu TRABUST:
TRA - tratovacky
BU - [nadavka zacinajuca na bu]
S - s
T - toleranciou

cize tratovacky bu****** s toleranciou. (lebo na tolerancie rozchodu sa velmi radi vyhovaraju, ked dakde nie je najlepsi obluk, "ved to je v tolerancii"...)

Pokial si bol v Blawe a mal moznost povozit sa, tak si si pri jazde dolu karlovkou musel vsimnut tie "krasne obluky". Napr. pri vjazde do zastavky Jurigovo nam. Okolky robia ts-ts-ts-ts v rychlom tempe, lebo trabusti mali problem rozsirit v obluku rozchod o 3 mm a su tam vyjazdene "mesiaciky" (vsak ked budes citat literaturu, tam najdes napisane, ze v obluku sa ma rozchod zvacsovat v zavislosti od polomeru a prevysenia kolaji). Ale pozor! Nasi TRABUSTI maju na mnohych usekoch problem trafit sa do polomeru, nie to este aby robili spravnu geometriu!!! Vsak vozy si to vyjazdia. Hej, vyjazdia. Tak to aj vyzera... Este k tomu ked tam idu krabusti s tyrystormi a drzia tam jazdu na 40 Amperov. To tiez likviduje obluky. Najma tie T6A5ky s ich okolkami. Neviem naco nemozu mat profil kola ako T3. Zbytocne to frezuje kolajnice... Ale to uz odbacam od temy.

Jo, vysvětlete mi někdo, please, co znamená to slovo trabust.
Děkuji uctivě.

Turbo,
to o tom Liberci jsi nabral kde? To, co vím já poněkud odlišného charakteru. Tam je 1000mm srágora už mrtvá. Plánovaná rekonstrukce jablonecké tratě je jasná:
Městský úsek v Liberci (Fugnerova - Vratislavice) - zdvoukolejnění a změna rozchodu ne 1435 mm.
Městský úsek v Jablonci - zdvoukolejnění a změna rozchodu na 1435 mm.
Meziměstský úsek bude zrušen a plánuje se provoz po souběžné železniční trati.
Pokud něco z toho krachne, město Liberec bohužel nedokáže financovat rekonstrukci trati do Jablonce z vlastních prostředků a rozchod je v tomto případě zcela irelevantní. Celá trať dosluhuje a rekonstrukce začíná být nutností. V takovém případě město Liberec zrekonstruuje svůj městský úsek (pochopitelně na rozchod 1435 mm) a provoz na meziměstské trati bude ukončen. To bude sice ohromný průser a nenahraditelná ztráta, ale budeme se s tím muset vyrovnat.
Jinak v Liberci je již dost významný úsek sítě pouze na 1435 mm. Nechceš mi tvrdit, že se tam najednou rozhodli vrátit se do 1000mm žumpy, že ne?
K těm jiným městům. Dokud se nestaví, tak je to o ničem. Brát si příklad z Latinské Ameriky mi připadá poněkud nemístné, je to jako brát si příklad z Ruska nebo Mongolska. Blízký východ s úzkorozchodnými tratěmi pro rychlst 160 km/h je pro mě velká neznámá. Každopádně jsou takové rychlosti na úzkém rozchodu spíše výjimkou, kdežto na klasickém se jezdí běžně přes 200 km/h.
Zatím nemám dost informací, nicméně se kvůli tobě začnu zabývat nevýhodami úzkého rozchodu, kterých jistě bude v dostupné literatuře velké množství. Už se těším na další diskuze na toto téma.
A to Palermo? Vždycky se někde najdou extrémisti, kteří prosadí totální nesmysl. Život je prostě tak nechutný.

Všici,
Jestlipak víte, že celou trať od tunelu do Karlovy Vsi lze s 36 lidmi ve 3směnném provozu (12 lidí v jedné směně) změnit na 1435mm cca za jeden jediný víkend? Připojení smyčky Karlova Ves jsem nezahrnul. To samé je možné i na deskových pražcích, jaké jsou třeba u Polusu.

CeCo,
jsi ještě v Praze? Vypadá to, jako bys umřel.

Vcera som mal to potesenie viezt sa 199kou. V Cunove na konecne som uplne nahodou (prichadzal som od lesa) stihol posledny spoj do Danubiany o 18:00 170x. V autobuse sme sa viezli traja okrem vodica - ale naozaj malokto isiel tak neskoro na priehradu. No cestou naspat bol autobus totalne narvany (co v ik412 nie je problem ) Prestup na 91 v Cunove bol uplne ok, prisla 199, ludia z nej vystupili a presli na opacnu zastavku, pockali asi minutu a sadli na 91.

si> to si asi cital v novinke. Dopisal som to tam ja a vobec to nemalo ucel vyplakavania sa. Bolo to konstatovanie, aj ked .
ufo>

TeBeCe> Mas tu 1701 na 199 odfotenu? Ja hej ;-P Viezlo sa tym avg. 0,5 ludi A aj na majstrovstvach nebolo v piatok (1. den) vela ludi...

deti, prihadzujem jeden clanok na temu most kosicka: "Kauza Kosicka?" (http://www.sme.sk/clanok.asp?vyd=20020713&cl=600400)

si: v podstate mas pravdu,ale zmena rozchodu v dnesnej dobe nie je potrebna preto aby sa tym nieco usetrilo a to ze sa supravy viac naklanaju nepovazujem za dovod, aby sa tu robila takato investicia.
K tomu tvojmu prikladu ohladne T6A5: je pravda, ze BUSE zlepsilo rozsah sluzieb, nik nezaprie,otazne je ci bolo zrovna potrebne na T6, ktore mali informacny system na slusnej urovni, keby sa onho niekto aj staral. A polopantografy? Tie tiez by mali zlepsit prevadzkove hodnoty vozidla, lenze v BA kde plati system KUP A NECHAJ TAK, to bohuzial neplati. Spomeniem prihodu zo zimy: 7923+7924 sa zadnym zberacom zachytila na Mileticovej na krizovani s troflacmi, vodic zazrakom zastavil, cim zachranil zberac.Ked vsak chcel vyjst zo sekcie, musel dat hore prvy zberac, samozrejme elektricky nesiel hore (zeby zamrzla hydraulika?), tak prisla na rad kluka, s ktorou sa da zberac mechanicky hore. Cudujte sa, vobec ziadny ucinok na zberac nemala. Postupne prichadzali dispeceri, kazdi tam sekal sefa, a hovoril vodicovi, ze naco ma kluku. Kazdi si to potom vyskusal a boli blbi z toho ,preco to nejde. Presne to iste sa opakovalo na zadnom zberaci, ktory pre zmenu nesiel dole,-ani elektricky , ani klukou. Potom pomohli vrchalari. Jeden z nich musel rukami zadny zberac stlacit dole.Zberac vsak trucoval a isiel stale hore, lenze aj tak bol na drevach, takze bol zbytocny. Potom ho nejako zachytili a vytlacila tuto T6 dalsia elina. Potom zadny zberac vypustili hore. Aby toho vsetkeho nebolo dost nasa 7923+7924 vyrazila meniarni poistky (az 2krat) lebo zase si kazdi dispecer musel vyskusat , preco to nejde. ak nezostalo nic ine len odlacit 7923+7924 dalsou elektrickou(7106) Do toho sa este zaplietli problemi s adapterom na spriahadlo ESW, lebo technici a dispeceri z DPB ho tam nevedeli dat. Cele toto divadlo trvalo 90 minut + este dalsie statie na Mraziarenskej, ale to uz neviem preco. No a co z toho vyplyva? BRATISLAVE NEPOMOZU ANI NAJMODERNEJSIE UPRAVY VOZIDIEL, PRETOZE KED NEEXISTUJE ZAKLADNA UDRZBA, VSETKY UPRAVY SU NA DVE VECI (na h...o a na nic) A ZBYTOCNE SA S TYM MINU IBA PENIAZE NAS DANOVYCH POPLATNIKOV A CESTUJUCICH.

ufo: prepac ale zrovna keby sa uvazovalo troska koncepcne tak zmena rozchodu na 1435 je uz davno zanami... Ale kedze sa v BA v zasade plata vzdy len to co najviac hori... Toto tu mi pripomina nieco podobne ohladne elektriciek T6A5, kde som niekde cital ze DP spravil neake upravy (vymena zberaca a pod) tak sa niekto stazoval ze nezachovali uz ziadnu T6ku v povodnom prevedeni... Kua, ale DP nie je muzeum ale podnik poskytujuci sluzby a ked neaka uprava zlepsi kvalitu a/alebo rozsah sluzieb ci znizi prevadzkove naklady, tak nech sa nik necuduje ze sa to udeje...

Martyk: tie pripravy trate na 1435mm sa robili na prelome 90. desiatich rokov a uz sa nerobia, takze DPB uz nezastava nazor zmeny rozchodu. A podla mna, radsej tie peniaze investovat do kvalitnej udrzby, ako menit rozchod. Zober si taky blizky vychod, tam su dokonca zeleznice na 1000mm a jazdia po tom rychlostou 160 km/h. A v pohode to ide. Keby sa v BA mala robit zmena rozchodu, tak to by bol chaoz, vsak v Liberci,robia jednu trat a jaky bordel tam z toho mali.

Je toho tady moc, na co bych měl za ten týden reagovat, takže asi na spoustu věcí zapomenu.

Stahováky.
Staré malé půlkulaté vyrábí Škoda Ostrov nad Ohří (dále jen Ostrov socialismu). Je to přes 65 let osvědčený model ČKD, jaký se používal již na prvních pražských trolejbusech. Osobně se domnívám, že pochází z USA neb v té době měla ČKD s Westinghouse smlouvu o výměně patentů.
Ostrov socialismu dlouho tvrdil, že do 21 Tr nejdou nacpat stahováky Railtech. Poté co jeden český DP (naprosto bez záruky myslím, že Pardubice) kvůli problémům s tímto poněkud netradičním ukrytím stahováků a vedení provazů začal vyhrožovat vrácením trolejbusů jako nezpůsobilých provozu a najednou v Ostrově socialismu zjistili, že se tam stahováky Railtech vejdou a dokonce je tam namontovali. Pro neznalé - řada 21/22 Tr nemá stahováky majestátně odhalené na zádi, ale cudně je skrývá ve skříni pod zadním oknem. Provazy jsou vedeny přes plastové rolny, které jsou na ocelových osách. Ty rolny se po prvním dešti odmítnou točit, neboť osy jim zrezaví a nastávají dost pochopitelné problémy.

Fafejta:
I když ti osobně nepřeju nic zlýho, myslím, že se i v Prase dočkáme jiných NP busů, než jsou ony příšerné šityhnisy. Tudíž se bohužel asi dočkáme i tvého infarktu. Fakt mi tě bude líto.

SDF:
Na tý 6-8 pruhový dálnici, kudy kilo jezdí sem zácpu eště nezažil a myslim, že tam běžným jevem nebude eště pěknejch pár let.

Tramvaje v Bratislavě.
Překvapilo mě, že tramvajový tratě (dále jen TT) sou v Bratislavě docela v dobrým stavu, i když je tam spousta výjimek, kerý todle pravidlo dokazujou. Jenom škoda, že máte všechny výhybky a kolejový konstrukce z DT Prostějov. V Praze se používaj z Pražský strojírny. Ty sou podle všeho (vč. ceny) lepší. Btw. výměny pro větvení Jurajov dvor - žst. Nové Mesto od Polusu vypadaj dost jako z Pražský strojírny, nedokážete někdo zjistit, co jsou opravdu zač? Oblouky a srdckovky sou už jednoznačně prostějovský.
Docela mě pobavila metoda, jakou se v Blavě opravují koleje. Doslouživší výměna na konečné v Rači (poslední sjezdová výhybka před nástupní zastávkou) byla nahrazena novou. To je zajisté chvályhodný počin, ale to, že se kolejnice po kterých se ještě má jezdit místo řezání prostě přepálí autogenem je už na pováženou. Ale to, že se chybějí cca 4 cm kolejnice prostě doplní od paty až po hlavu svarem, je už docela běsná metoda. To, že svářečovi v pátek padla, když měl dovařenou patu a malý díl stojny a on prostě odešel domů a nechal to tak je opravdu podivné.
A teď k největšímu průseru Bratislavskejch tramvají. Tím je jednoznačně rozchod. Jinými slovy, ať si je působení vozidla na trať jaké chce, působení úzkého rozchodu na jízdu vozidla je naprosto katastrofální. Snad se mnou všichni budete souhlasit, že v Košicích mají daleko horší tratě, než v Bratislavě. I přesto nelze nikde v celých Košicích zažít tak hnusné výkyvy a boční rázy jako v napohled dobře udržovaném úseku od tunelu k PKO v Blavě. Mimochodem i velmi dobře odpružené GTW 8 v Tatrách se hnusně kývají. A poukazovat na výhody úzkého rozchodu v obloucích mi zrovna v Bratislavě připadá jako nehorázný výsměch. Vždyť tam ve srovnání s jinými městy skoro oblouky nemáte.
Naštěstí všechno vypadá na to, že Bratislavský DP nezastává tento názor a téměř všechny tratě jsou dost dobře připravené na změnu rozchodu.
Celá bratislavská MHD na mě jinak působila dojmem, že postrádá jakýkoli systém. Zejména linkové vedení autobusů vypadá vyloženě chaoticky, vůbec neexistují napaječové linky a mnoho linek zajíždí zbytečně do centra města, přestože by přestup na tramvaj nebo i na trolejbus v mnoha případech byl žádoucí a vhodný. To by ovšem ty tramvaje ale musely jezdit poněkud častěji.
Metro v Bratislavě je nehorázná blbost. Už dneska jsou tramvaje v Blavě hodně rychlý a relativně (ve vztahu k ceně metra) levně by se stávající systém dal pěestavět na čistě rychlodrážní. Podzemní úseky, kromě mimoúrovňovýho křížení s ostatní dopravou bych nedoporučil. To je v Blavě zbytečný.
Nadzemní tratě (na mostních konstrukcích) nejsou vhodný z hlediska hluku a a totální devastace na sídlišti už i tak dost nechutnýho výhledu z okolní zástavby.