Turbo, To je řádná snůška blábolů, co tady povídáš. Rychlost jízdy tramvají v oblouku je závislá na úplně jiných věcech, než je rozchod a potažmo i síly působící na svršek (pokud majitel dráhy neomezí rychlost jízdy v daném oblouku právě z těchto důvodů). Rychlost jízdy je jednoznačně omezena silami, které působí na cestující ve vozidle.
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.
Nejdůležitější je boční zrychlení (odstředivá síla) a případně i další podobné síly. Tyto síly jsou závislé pouze na geometrické poloze koleje (GPK) a s rozchodem nemají společného vůbec nic. V praxi jednoznačně platí, že obloukem o poloměru 30 m pojedeš s monorailem stejně rychle, jako s vozidlem na rozchodu 2300 mm. Tedy asi do 25 km/h, protože při vyšší rychlosti by ti cestující padali ze sedaček. To je jednoduchá fyzika, se kterou neudělá nic žádný rozchod. Proti tomu se můžeš bránit v zásadě dvěma věcmi:
1) přechodnicemi - ty zajistí plynulý náběh bočního zrychlení. Lidské tělo naprosto podvědomě přenese těžiště (nakloní se) a tudíž můžeš obloukem projet rychleji, než kdyby ta síla vznikla skokem.
2) převýšením - v oblouku s převýšením se vozidlo nakloní a boční zrychlení tím pádem netlačí lidi ke straně, ale šikmo k podlaze.
Různé pískání a drncání v obloucích má jiné příčiny, než je rozchod kolejí a brněnský debilismus by se projevoval naprosto stejně na rozchodu 500 mm, jako se dnes projevuje na 1435 mm. Znovu opakuju, že f Prase(ti) tyhle jevy skoro nejsou a dobře víš, že u vás je pár dost drsně hvízdajících a drncajících oblouků. Tyhle problémy prostě s rozchodem nemají nic společného.
Ty sám jsi tady jako jedinou měřitelnou výhodu metrového rozchodu uvedl, že jakési (snad podélné) síly, které působí na svršek. Takové výhody se týkají pouze stavby a údržby tratí. Těžko však mohou ovlivnit jízdní vlastnosti a chování vozidla na trati. A podle mě jistá menší údržbová náročnost tratě v obloucíh nedokáže vyvážit vyšší nároky na niveletu koleje (aby se zabránilo kývání). To je vidět na TEŽ. Tratě DP Blava jaksi vzhledem k existenci trabustů nejsou vhodné pro jakékoli srovnávání.
Optimální šířka tramvaje je 2,6 m, je to kompromis mezi kapacitou (požaduje se maximální šířka) a využitím plochy ulice (požaduje se co nejužší těleso). 2,5 m, které máte v Bratislavě se tomu pěkně blíží a zúžení vozidel není nejvhodnějším řešením. I TEŽ se rozhodly pro širší vozidla. To je ale námět na dlouhou studii, pro kterou tady není dost místa a já ani zdaleka nejsem dostatečně odborně navýši, abych ji dokázal zpracovat.
(odpoved: investor Metro a.s.... Zamyslite sa chvilu...). Dufam ze ten hnusny most nikdy nebude v takej podobe v akej je v sucastnosi prezentovany....
taky bleskovy update cepo by som inde nebol cakal, ale toto je uzasny sajt... vznasam sa od nadsenia :-))
Turbo
Zmensenie sirky vozovej skrine o 10 cm na 2400 mm ti na 1 meter dlzky vozidal znamena znizenie plochy o 0,1 m^2. Pri sirke 2300 mm to je 0,2 m^2. Cize ak si vezmem vozidlo dlhe povedzme 35 metrov (bezna dlzka vozideiel), tak pri sirke 2,5 metra mam plochu 87,5 m^2 (neratam skosenie, sedadla, klby ani nastupny priestor. Pri sirke 2,4 metra vyjde plocha 84 m^2. Pri sirke 2,3 metra zase 80,5 m^2. Ak chcem s vozidlom sirokym 2,4 metra dosiahnut plochy 87,5 m^2, tak by muselo byt dlhe 36,5 metra (o 1,5 metra viac). Pri sirke 2,3 metra by som musel mat dlzku 38 metrov (+3 metre). Takze to zhrniem:
Rovnaka plocha vozidla pri roznych sirkach a dlzkach, ratane pre 87,5 m^2:
1. sirka 2,5 metra, dlzka 35 metrov
2. sirka 2,4 metra, dlzka 36,5 metra
3. sirka 2,3 metra, dlzka 38 metrov
Ak chcem zvysit stabilitu vozidel na nasom rozchode, kludne nakupim vozidla siroke 2,4 metra, dlhe 36,5 metra. Alebo siroke 2,3 metra, dlhe 38 metrov. Pod sirku 2,3 metra by som uz nesiel (to je uz moc malo). Viem, ze ma urcite napadnes, ze co pri dlzke 40 metorv (hranicna hodnota). Nuz, pri dlzke 40 metrov a sirke 2,5 metra dostanes 40 m^2. Pri 2,4 metra to je 96 m^2 a pri 2,3 to mas 92 m^2. Znizenie obsaditelnosti pri 2,4 metra (a poctu cestujucich 5 os/m^2) je 20, pri 2,3 metra 40. Ale pochybujem, ze toto je take strasne desne. Osobne som za nakup novych nizkopodlaznych elin sirokych 2,4 metra, lebo tam je znizenie plochy nizke a da sa vykompenzovat predlzenim skrine o par metrov (napr. spominanych 1,5).
Dalsou vyhodou zuzenia skrine vozidla je vyssia bezpecnost, co sa tyka vyhladu vodica za protiiduci voz (vodici, napr. BEUS alebo KLF to mozu potvrdit). Ked sa ako vodic rutis na Vajnorskej pri Poluse, tak tam za oprotiiduce vozidlo prd vidis (najma teraz po rekonstrukcii, ked sa osova vzdialenost trati este zmensila). Tam aby si mal nohu stale nad brzdou, alebo prst nad bezpecakom. Lebo po tej trati stale behaju ludia. Predstav si ze ides a oproti dosiel voz do zastavky. Ak ti niekto vybehne spoza vozu, tak ho pri uzsom vozidle zbadas skor. To urcite prispeje k vyssej bezpecnosti. Nehovoriac o zvyseni stability, na ktoru vsetci odporcovia 1000-ky narazaju.
Este ti chcem povedat, ze si snilek a idealista, ked si piasal, ako sa vsetky trate paradne opravia a pod. Neber to ako urazku, ale poznam nasich trabustov a ked by sa aj zacala prestavba na 1435, tak ver, za by musela nevyhnutne byt aj dvojrozchodna prevadzka, na ktorej by bola uboha kvalita trati, lebo by to bolo "prechode" (ale min. 10 rokov). Potom si vezmi ze ked sa budu rekonstruovat masovo vsetky trate na 1435, tak sa bude este viac fusovat, lebo vo vacsom mnozstve sa chyby a nedostatky lahsie ukryju. A nehnevaj sa na mna, ale ked si mi tvrdil, ze Karlovku prestavas za jeden vikend na 1435 mm, tak potom si fakt snilek.
A vobec nezabudam na vyhody, ktore by priniesla zmana rozchodu, ale dovod preco som proti zmene je taky, ze to nieje za potreby. Vidim to ako zbytocne vyhodene investicie, ktore by som radsej videl v podobe niovych vozidiel (tramvaji) a rekonstrkcii trati. A teraz na zaver mi povedz, co tisicke chyba. Co tomu rozchodu fakt chyba? Okrem toho, ze je v hlavach niektorych ludi brany ako nevyhodny, zastaraly a hnusny.
-
busmechanik (9518):
Hmm, to som zvedavy, ake budu tie vase plynaky. Ak budu tiez na CNG (cize zemny plyn), tak sa mate na co tetist. Budu vam pekne kurit. Ale hadam nebudu take fusovane ako nase posledne.
-
d3k0, KLF (9520, 9522):
Isty ludia argumentuju aj tym, ze ked chceme podbit trat, tak nemame podbijacky (a co tie dve co su na juraku, tie neexistuju???) a ako by sme si mohli pozicavat podbijacku z Brna a pod. A preco by sme si nemohli pozicat podbijacku oz TEZ??? Vsak tam je na 1000-ke. A napr. vo Viedni maju podbijacku s menitelnym rozchodom, tak v com je problem? Taketo argumenty ma privadzaju do smiechu
-
busmechanik (9533):
Noo, tak snad si nemyslis, ze v BA je vsetko lepsie. Mozem ti ukazat zopar fakt vrakov:
* 1123
* 1066
* 1061
* 1096
* 2124
* "rekonstruovane" 3183 a 3187
* 4091
* interier beznej Karosy. Su aj ovela horsie (5 druhov podlahovej krytiny a pod...)
Este som nasiel toto Vyber si
Ooo, skoda ze na nete este nie je moja fotka 4053 - tam je viac hrdze ako farby.