Já se ho na to neptal. On o tom sám poreferoval na krepu.
Jenki 8. dubna 2007:
"musím říct, že jsem se teď 3 měsíce pohyboval v prostředí, kde jsou pouze pevné podvozky a byl jsem velmi překvapen charakterem opotřebení tratí. Nedá se říct, že je to horší než u otočných podvozků - opotřebení je úplně jiné. Dalo by se to popsat jako výrazné v nábězích do oblouků, ale prakticky nulové v přímé koleji. Otočné podvozky vám díky vlnění se žerou celou trať méně, ale zato úplně všude."
"ULF bude někde mezi. V náběhu do oblouku bude mít poměrně velké vodící síly jako pevné podvozky, ale po natočení celého vozu se to srovná. Na přímé koleji by se neměl mít tendenci vlnit (jako pevné podvozky), ale pokud je trať už "rozvlněná" tak se ochotně přidá, i když nijak výrazně. Co se týká stranového vlnění tak tam jasně vedou nízkopodlažní tramvaje typ "Brémy" (dále např. Jena, Mnichov, Berlin atd.). Ty když se rozvlní tak je to lochneska jako blázen. Sežrané oblouky jsou i od otočných podvozků, ale jiným způsobem. Pevné podvozky žerou oblouk víceméně plynule, s výrazným větším "výhryzem" v náběhu do oblouku. Otočné podvozky z oblouku udělají vlnovku"
"...Vzťahy medzi Čechmi a Slovákmi sa narovnali..."
České aerolínie si objednávajú 8 Airbusov
Praha 12. septembra (TASR) - České aerolínie (ČSA) objednali 8 Airbusov A319 v úsilí modernizovať svoju prepravnú flotilu. Vedenie tohto českého štátneho podniku zverejnilo uvedenú správu dnes s tým, že nové stroje nahradia Boeingy 737s.
ČSA dostanú lietadlá vhodné na stredne dlhé trate v rokoch 2011 a 2012.
Aerolínie objednali 6 lietadiel A319 a 6 A320 ešte v roku 2004. Vtedajší kontrakt obsahoval aj opciu na nákup ďalších 8 strojov. ČSA ju využívajú. Údaje o hodnote kontraktu objednávateľ nezverejnil.
Dopravná spoločnosť má 50 lietadiel. Lieta do 44 krajín, v ktorých má 104 destinácií. Vlani prepravila 5,5 milióna cestujúcich.
Můžeš se dokonce rovnou zeptat šéfkonstruktéra Škody Pavla Taranta, který je v současné době na k-reportu dokonce on-line.
Proč ti přijdou pevné podvozky do Bratislavy jako katastrofa? Většina tratí je rovinatých a na ty jsou snad pevné podvozky výhodnější. Alespoň tak to kdysi popisoval dost podrobně Jenki.
1) Ale já nepokladám 14T za geniální. Jen se s tebou neshodnu na tom, že Trojwana je řešením lepší. U obou tramvají šla ruku v ruce politická objednávka na co největší podíl NP. A dopadlo to jak? Ve 14T se nedá stát, Trojwana má 6 schodišť v interiéru snižující kapacitu a ještě se ta tramvaj blbě čistí. Podlaha má být ve vozidle v jedné rovině. Když už koncepci alá 3W, tak raši zjedosměrněný nízký Kátéčko. 80% podlahy v jedné rovině, spousta míst na stání i na sezení a místo pro vozíčkáře i kočárky je tam taky.
3) Na to se neptej mě, ale na magistrátu. Mně je jasný, že 14T do Prahy vhodná není, ale špatná tramvaj to není taky - pokud by jezdila například na lince 21 do Modřan nebo na 13 na Barrandov. To že jí DPP nasazuje na nejvytíženější pražskou linku 9 je samozřejmě zhovadilost.
1+5) Pára taky fungovala skvěle. Dokonce i koně byli spolehlivější, než první automobily a výpadky petrolejových lamp nebyly tak časté jako výpadky prvních elektrárniček.
Nákup Combin by pro BA byl stejnou katastorfou jako nástup čehokoli Astroidní koncepce (14T a spol.) Jejich pevn podvozky by se postaraly o to, aby se stav tratí v BA už nikdy nezlepšil.
Obdobně v Praze. Traťovka DPP má problém udržet tratě sjízdné pod tankoidní PCC podvozky, nechci vidět, co s kolejovou sítí udělá těch 60 Sarančat.
1) Řekl bych, že těch změn nivelety v interiéru je tam tak asi stejně, jako v Sarančeti. Zda dva schody nebo jeden, nepokládám vůbec za podstatné (na rozdíl od debila, který to u objednávky Porschetry za podstatné pokládal a kvůli tomu vznikl paskvil s podélným sezením témeř v ose vozu a při obsazení míst k sezení neprůchozím interiérem.
2) Proč tam tedy nejezdí po celý den dvojice?
3) Jo, souhlasím. Ale PROČ se tedy zvolila tak blbá koncepce?
1) + 5): A co je na koncepci PCC špatného? Mnohem bohatší Němci si dosazovali NP střední články do KT4, do Düwagů a Švýcaři tahají za starými trolejbusy Hess nízkopodlažní vleky.
1) Nemáš tak úplně pravdu. Pevné podvozky jsou pro rovinaté tratě, kterých má Bratislava víc, lepší než otočné, které mají tendenci se vlnit a tratě tak hoblobat víc.
2) Pominu-li Most, neexistuje nikde v Evropě město s tramvajovým provozem s převažujícími rychlodrážními rovinatými tělesy? Proč západní Evropa masově přechází na pevné podvozky? Není to náhodou tím, že jsou konstrukčně jednodušší a že se s nimi prostě naučili žít?
3) Na BKV sakra velké
5) Wana je úspěšná - kolik se jich prodalo? A kolik se prodalo za posledních 5 let v Evropě tramvají s pevnými podvozky kontra Wan? Wana je úspěšná pouze v ČR a to ještě ve verzi sólo. Trojwana existuje pouze ve dvou exemplářích a Dvouwana zatím jen v jednom. Až se budeš smát rekonstrukcím T3 někde na Ukrajině nebo v Rusku, vzpoměň si asi jak nahlížejí v Německu na naše Wany.
S Ik. 280 a 15Tr vůbec nepřeháním. Ono se totiž jedná dokonce o mnoho desetiletí mladší vozidla, než jakými jsou vozidla koncepce PCC. Ikarusy 280 a Škody 15Tr byly nahrazeny vozidly nové generace, které posouvají vnímání MHD jako takové někam dopředu. Jaký ohromný skok udělal automobilismus za posledních 10 let a jaký skok udělal vývoj vozidel pro MHD?! Pokud půjde MHD cestou modernizací a neustálých generálek, stane se z ní postupná socka, která bude hluboce za technickou vyspělostí aut zaostávat. Naštěstí autobusy a trolejbusy v ČR procházejí generační obměnou, ale tramvaje díky neustálým modernizacím zůstaly stát. A aby to časem nevedlo k takovému zastarání, že budou autobusy cestujícími a co víc i lidmi z maistrátů oblíbenější než tramvaje. A toho se dočkat nechci.
Nepřímo tramvaj přirovnáváš k sériové výrobě čehokoliv. A to se pleteš. Tramvaj je kusová záležitost asi jako šatní skříň namíru.
Je to debilní řešení pro Prahu, ne třeba pro Most (Laminátka odpustí)
Nemůže mít otočné podvozky.
Psal jsi, že 14T je hnusná. Což já považuju za všeobecné.
Já ti psal, že pokud si objednáš tramvaj 100% nízké podlahy s pevnými podvozky a čelem "Astra", není problém, aby ti jí Škodovka vyrobila. Asi ti dělá problém čtení. Já nikde nepsal, že ji Škodovka má. Škodovka nabízí tramvaje a je čistě na originální specifikaci měst, jaké tramvaje si objednají.
"Radšej pôjde za Siemensom, Bombardierom a inými"
To klidně může. Já si tedy ale zatím všiml jediného - že DPB radšej posílá své tramvaje do Zpras Znova a že o nových tramvajích pro Bratislavu se psalo už v roce 1999.
Někdo taky radši půjde do Mercedesu a koupí si něco lepšího, ale když nemá peníze ani na ojetou Felícii, působí trochu směšně, když bude ohrnovat nos nad Fábií. Nehledě na to, že by nákup Combin Bratislavou na současný stav tratí, byl katastrofou.
Síce nebolo určené mne, predsa sa zapojím.
1. Je to menej debilné riešenie z hľadiska účinkov na trať. Pravda je že také vozidlo mohlo existovať už v roku 1950.
2. Nakoľko som sa v Moste-Litvínove vozil, tak mám pocit že kapacitne predimenzovaná je. Ale to som tam bol pred pár rokmi, žeby sa odvtedy niečo tak veľmi zmenilo?
3. A aké odpruženie potrebujete? 20 centimetrov na každé kolo?
4. Nekomentujem
5. Samozrejme že je nepredajná, na západe také tramvaje mali už pred viac ako 10 rokmi. Teda minimálne v ex DDR boli podobné koncepcie malokapacitných tramvají. Vaňa je úspešná práve pre dôvody, ktoré si vymenoval. K Ik280 a 15Tr sa nevyjadrujem, preháňaš to. Znovu platí to čo pri bode 1. Také vozidlo mohla TATRA (neskôr ČKD) vyrábať už v roku 1950.
KDE SPOMÍNAM AUTÁ??? ? ? ? Vidíš to čo chceš! ? A ja nie som šotouš, ja som dopravopat! ?
Je to debilné riešenie a nič s tým nenarobíš.
Môže mať otočné podovzky, pravda je tá, že aktívne natáčanie skrine ostalo slepou uličkou vo vývoji tramvají. Ale technicky to mať môže. Nevysvtluj mi banálne základy, je to všetko veľmi dobre viem.
Ja som písal za seba, za nikoho iného. Neobviňuj ma z niečoho, čo som nerobil.
Jaký výkres? Písal si že Schadefabrika mi vie dodat 06T v 100% NP. Tak keď ju má, tak nech mi ukáže výkres. A prečo by DPB išiel s požiadavkou na 5-článkovú 100% NP tramvaj s pevnými podvozkami práve za Schadefabrikou, keď Schadefabrika takéto vozidlo ešte nevyrobilo ani nevyvýja? Radšej pôjde za Siemensom, Bombardierom a inými. Myslým že pre Schadefabriku by to bol problém vyrobiť, nakoľko ich súčasné technológie a postupy výroby sú pre úplne odlišnú koncpeciu podvozkov, hoc pevných ( napr. umiestnenie trakčáku medzi kolesami dvojkolia - Siemens alebo Bombardier ich majú úplne inak).
Ještě k tomu připočti délku 30 metrů, 3 články, dvoje dvoukřídlé široké dveře v každém článku, kabinu řidiče umísti nad první podvozek a dostaneš tramvaj Škoda 15T.
Fíha, tuším sa to začína podobať na môj šotonávrh, pod kĺby som dal tiež podvozky o dvoch otočných čapoch umiestnených 30 cm za sebou. A tiež je plne NP. Teda bez schodov. Iba so šikmým nábehom. ?
Zmeniť zobrazenie
Hľadá sa v texte príspevku aj v mene používateľa. Súčasne je možné hľadať viac výrazov oddelených medzerou. Návod pre pokročilé vyhľadávanie nájdete tu.
![<a href='mailto:peon [zavinac] chello [bodka] sk' >Peon</a>](https://www.gravatar.com/avatar/17c3b38d3c3558c5b33fb0c62fc9d84c?s=32&d=robohash&r=g){kind=avatar}
fobust
Síce nebolo určené mne, predsa sa zapojím.
1. Je to menej debilné riešenie z hľadiska účinkov na trať. Pravda je že také vozidlo mohlo existovať už v roku 1950.
2. Nakoľko som sa v Moste-Litvínove vozil, tak mám pocit že kapacitne predimenzovaná je. Ale to som tam bol pred pár rokmi, žeby sa odvtedy niečo tak veľmi zmenilo?
3. A aké odpruženie potrebujete? 20 centimetrov na každé kolo?
4. Nekomentujem
5. Samozrejme že je nepredajná, na západe také tramvaje mali už pred viac ako 10 rokmi. Teda minimálne v ex DDR boli podobné koncepcie malokapacitných tramvají. Vaňa je úspešná práve pre dôvody, ktoré si vymenoval. K Ik280 a 15Tr sa nevyjadrujem, preháňaš to. Znovu platí to čo pri bode 1. Také vozidlo mohla TATRA (neskôr ČKD) vyrábať už v roku 1950.