To Turbo:
S tim ČKD je to všechno děsně složitý, ale někerý věci sou jinak. T5C5 sou specielní vývoj pro BKV (hlavně el. výzbroj). KT8B5 nikdy fyzicky neexistoval.KT8 obecně na metrovej rozchod je problém, protože masivní kloub nad hnacím podvozkem zabírá tolik místa (i do šířky), že v KT8D5 je nad ním zvýšená podlaha. RT6N1 spatřil světlo světa v době, kdy už ČKD bylo uhnilé natolik, že z toho tramvaj udělat nedokázalo.
PCC jezdí dodnes v minimálně v Belgii. První byly dodávány z USA a další se vyráběly již v Evropě.
Takto vypadaly původně
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/ASVi/10409g~1.jpg
Mě připadjí, jakoby se americké PCC protahovaly přes nějakou válcovací trať, která je brutálně zúžila.
A tyto modernější PCC jezdí dodnes.
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/Antwerp/PCC/pix.html
Tramvaje široké 2,8m jsou sporný nápad, neboť tramvaje širší, než 2,6 m jsou plýtváním uliční plochou (kdysi jsem o tom četl jakousi studii). Optimální jsou 2,5 m široká vozidla.
21 Tr jsou neustále potížní stroje. O dětských nemocech už jaksi nemůže být řeči. Něco o tom se dá číst tady:
http://www.k-report.cz/diskuze/messages/48/2007.html?1023778465
To all:
Dvousystémová vozidla nejsou problém. V podstatě je tam navíc transformátor a usměrňovač. Ani třísystémová vozidla nejsou nijak velkým problémem a tramvaj z Obchodní na Ring dojt může bez zvláštních potíží.
S tim ČKD je to všechno děsně složitý, ale někerý věci sou jinak. T5C5 sou specielní vývoj pro BKV (hlavně el. výzbroj). KT8B5 nikdy fyzicky neexistoval.KT8 obecně na metrovej rozchod je problém, protože masivní kloub nad hnacím podvozkem zabírá tolik místa (i do šířky), že v KT8D5 je nad ním zvýšená podlaha. RT6N1 spatřil světlo světa v době, kdy už ČKD bylo uhnilé natolik, že z toho tramvaj udělat nedokázalo.
PCC jezdí dodnes v minimálně v Belgii. První byly dodávány z USA a další se vyráběly již v Evropě.
Takto vypadaly původně
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/ASVi/10409g~1.jpg
Mě připadjí, jakoby se americké PCC protahovaly přes nějakou válcovací trať, která je brutálně zúžila.
A tyto modernější PCC jezdí dodnes.
http://mercurio.iet.unipi.it/pix/be/trams/Antwerp/PCC/pix.html
Tramvaje široké 2,8m jsou sporný nápad, neboť tramvaje širší, než 2,6 m jsou plýtváním uliční plochou (kdysi jsem o tom četl jakousi studii). Optimální jsou 2,5 m široká vozidla.
21 Tr jsou neustále potížní stroje. O dětských nemocech už jaksi nemůže být řeči. Něco o tom se dá číst tady:
http://www.k-report.cz/diskuze/messages/48/2007.html?1023778465
To all:
Dvousystémová vozidla nejsou problém. V podstatě je tam navíc transformátor a usměrňovač. Ani třísystémová vozidla nejsou nijak velkým problémem a tramvaj z Obchodní na Ring dojt může bez zvláštních potíží.
Peťo z 2828
Asi vám je známe, že v rámci autobusovej dopravy prebieha plynofikácia vozidiel. Týka sa len autobusov typu Karosa (prečo nie aj Ikarus?). V súčasnosti prebiehajú skúšobné jazdy s týmito vozidlami. Dopočul som sa, že niektoré vozidlá – najmä kĺbové prevedenie sa enormne prehrievajú, a to sú len skúšobné jazdy „naprázdno“. Konkrétne sa jednalo o skúšobnú jazdu do Dúbravky, kde sa pri jazde do svahu od vzniknutej teploty pokrútili hliníkové lišty vzadu pri motore. Autobus to zvládal naprázdno na zaradenej dvojke!!!
Zaujíma ma, v prvom rade bezpečnosť a hlavne riešenie prehrievania. Väčší chladič? Dva chladiče? Všetci, ktorí jazdia s kĺbovými Karosami iste veľmi dobre poznajú problémy s prehrievaním a "príjemnú" jazdu v lete so zapnutým kúrením - a to sú "nafťáky".
Je vôbec ekonomické plynofikovanie vozidiel ak v globále rátame aj pravidelný servis a v budúcnosti isté zvýšenie ceny pohonnej látky? Ekologické a ekonomické požiadavky dnešnej doby spojené s veľkým výkonom predsa spĺňajú aj naftové motory kategórie Euro, bez ďalšieho nákladného periodického servisu a potrebných certifikátov. Je nutný takýto drahý "experiment"? Možno, že o rok - dva sa budú do vozidiel, plyňákov opäť montovať staré dobré dieselové motory.
P.S. Uvítam aj názory kolegov z Prahy, Brna a pod.