Discussion Forum › General Discussion

Isteže existuje dôvod - vrchárska bohorovnosť. Vždysatotakrobilo, inaktonejde a podobné dôvody to sú. Pevné svorky majú miestami odôvodnenie ale nie tak ako sa používajú v Bratislave. Doporučujem návštevu nejakého normálneho mesta. Napríklad Pardubice, Ostrava, Zlín.
Naproti tomu napr. Brno používa pevné svorky veľmi intenzívne ale účelne - takže to síce vyzerá otrasne ale jazdí sa cez to dobre a rýchle.
Vrchárstvo som síce neštudoval ale z pohľadu eometrie trakčného vedenia o ňom viem pravdepodobne iac ako s. ing. Parovod:-).
I.

Hlucnost trate v ruzinove by mohol znizit vysadeny zivy plot (vo vyske asi 1-1.5 metra) po oboch stranach elektrickovej trate - co najblizsie ku kolajam - a pekne nahusto kombincia listnatych a stalezelenych krikov.
A navyse - vyse pol metra siroky a meter vysoky pichlavy pas sa prelieza horsie ako zabradlie

Je to na Zahradnickej ulici medzi krizovatkami s Mileticovou a Jegeho v smere na Jegeho zda sa mi ze kusok za zjazdovou vyhybkou.. Neviem to moc popisat, lebo neviem co sa ako presne nazyva a uz neviem presne ako a kde presne to bolo.. Ale chodievam okolo, takze si to nabuduce pozrem lepsie Ale cca. pred 2 tyzdnami som sa viezol v trolejbuse cez zjazdovu vyhybku Jelacicova-Mileticova smer Trnavske myto a normalne sa vytrhnuta botka zo zberaca zasekla vo vyhybke. Vodic sa na to iba usmieval Potom dosli vrbusti a kladivom sup botku von a srobovakom nieco na vyhybke dotiahli a isli domov.

Inac ked uz tu byva rec o kombinaciach pevnych a pruznych svoriek atd., tak naozaj neexistuje nejaky dovod, preco to tak vrchari montuju? Lebo predsa len sme nestudovali nejake "vrcharstvo" a mozno to ma nejake opodstatnenie, preco to tak je.

Na zastávka Tomášikova a potom ešte tuším Pri jazere:-).
Tomu popisu tých saleziánov nerozumiem, nedokážeš to popísať nejako ináč? Kde to je, ktorým smerom, pri akých armatúrach atď.. Ona vôbec táto oblasť je vrchársky mimoriadne zopsutá, stračí si pozrieť prevedenie križovatky E x T Záhradnícka - Jégého. To je dielo...
I.

Jazdná doba osobáku DNV-HS je 15-18 minút. Ak by osobáky chodili vždy 00,15,30,45, tak sa tam podľa môjho názoru v pohode napchá rýchlik s prechodom DNV niekedy o 10-11.

martiner #17572:
Btw., tu mas recept na super skvely cokoladovy krem, ked uz mas to piskotove cesto. Je uplne bez cukur. Potrebujes osminku masla, 2 dl mlieka a jednu cokoladu na varenie. Postup je velmi jednoduchy - vsetko kydnes do hrnca, povaris, premiesas - aby vznikla jednoliata masa. Potom nechas vychladnut, prelejes do nejakej vhodne nadoby a sup s tym na noc do chladnicky. Na druhy den vyberes, preslahas ako slahacku, popripade viac krat s prestavkami, aby to mohlo v chladnicke "stuhnut". Experimentami som zistil, ze v chladnuicke musi byt urcita presna teplota, nesmi velmi kolisat, kolko stupnov Celzia to je presne neviem. Ale kazdopadne dostanes super skvely, chutovo vyborny krem. Teraz vezmes to piskotove cesto, o ktorom si mimochodom napisal pekny prispevok, nahadzes na neho pokrajane banany, popripade aj nejaky lekvar a cele to polejes tym cokoladovym kremom, zase supnes do chladnicky a je to. Staci vybrat, pokrajat a vychutnat... Dobru chut!

J #17599:
Mo comment, ani smajlika si nedovolim, pre istotu...

J #17601:
Ale stale zabudas jednu vec: Stanica v DNV nie je zrovna v centre DNV, takze nic moc. Ano, dala by sa postavat stanica DNV - sidlisko, ale aj tak je to naprd, lebo:
1. Ide po okraji sidliska -> Obsluzi to malu cast, aku pesiu dostupnost povazujes za dostatocnu? Ja 5 minut, viac je o nicom. Klesa atraktivita dopravy a cestujuci budu dalej utekat do osobnych gumokolov. Aj ked spravis pripoj, na nasyp ti ziaden autobus nevylezie.
2. K tomu je na riadnom nasype -> Ako si predstavujes pohyb ludi na voziku, pripadne mamicky s kocikom? Ano, da sa tam vybudovat moderna zastavka na zel. trati, ale vytahy + schody + co ja viem co vsetko = velmi vela $$$, takze z toho asi nic nebude.
3. Je v obluku, co sice nevylucuje stanicu, ale nie je to bohvie co.
4. Od stanice DNV je to na novy zastavku DNV - sidlisko na dlzku jedneho nakladneho vlaku pozostavajuceho z Laminatky a 40 vagonov.
5. Je tam aj tretia neelektifikovana kolaj - vlecka do Technickeho skla - este vyuzivana. Dusan raz videl Rosnicku ako sa tam ruti s troma vagonmi. To si rozhodne musim vyfotit!
6. Neviem neviem ci by si na ten usek - teraz mozeme ratat ako dvojkolajny, tretia kolaj je ako som spomenul vlecka - vopchal tak vela vlakov, este k tomu aby zastavovali na novej stanici DNV - sidlisko. To uz tvrdil aj sudruh Kovalcik, jezis tie jeho zvasty o tych nekonecnych *****inach boli strasne. Tiez navrhoval nove stanice DNV - sidlisko, Kramare a podobne nezmysly...

Piki #17610:
Ono je to velmi zavadzajuce tvrdenie, ze elektrcika je ako prostriedok najhlucnejsia. Presny opak je pravdou. Vyznam sa trochu do tejto problematiky, takze viem co pisem. Primarny zdroj hluku tvori v BA styk koleso - kolajnica. Klasickym prikladom je fakt, ze ten isty voz ide po urcitom useku tichucko a kludne (napr. pred Polusom) a inde rachoti ako besny (napr. Karlova Ves). Castokrat som pocul aj mytus, ze je to sposobene rozchodom, co je tiez uplna blbost. Ide tu o urdzbu trate, ktora v BA prakticky neexistuje, opravuje sa iba to, co je v havarijnom stave, pripadne sa zabudne aj na to, coho vysledkom su neplanovane vyluky - naposledy na Predstanicnom namesti, kde vznikol pozdlzny lom kolajnice! (Hanba!!! ) Ale vratim sa k hlucnosti, konkretne ku styku koleso - kolajnica. Ak si lepsie vsimnes kolajnicu, teraz myslim tu cast, po ktorej sa vali koleso (hovori sa jej hlava), tak na mnohych miestach mozes spozorovat urcitu texturu - take ciarky, trochu to pripomina vlnky - najlepsie je to vidno v odraze poulicknych lamp na mokrej kolajnici, ked prsi. A to co sa ti zda, ze vidis, je aj uplna pravda. Kolajnica je vlknovita. Nepytaj sa ma preco a ako to vznika, ale je to jav, ktory je uplne bezny aj v inych mestach. Problem v BA je v tom, ze sa na to sere. Bruska udajne nie je, ale viem ze je, dokonca ju aj par nadsencov MHD opravilo, uz iba caka na dopravny prikaz. 20 rokov bola dobra na brusenie, pred niekolkymi rokmi prestala byt. Kazdopadne bola tu pozicana kolajnicova freza, teraz neviem odkial, tusim z Viedne (variabilny rozchod), s ktorou sa prefrezovala Racianska radiala od Racka do Race, neviem pokial, ale po Vinohrady urcite. Sam byvam na Csl. parasutistov a pred prefrezovanim som pocul kazdu nocnu elektricku na dojazde do vozovne Krasnany, ako strasne rachotila na priecesti v Krizovatke Cabelku (pri zvaracaku). Odkedy to spravili nepocujem nic. Doslova nic. Ver tomu! Kedze tam denne nastupujem, tak som si ale vsimol, ze trat ma znovu tendenciu vlkovitosti - prve naznaky uz vidim, pocut ich zatial niet, ale odkedy to asi pred pol rokom prebrusili, sa to pomalicny meni. Takze je najvyssi cas zacat to s tym co mame preventivne brusit - a pravidelne - aby vlkovitost nevznikla, potom sa to odstranuje tazsie, treba frezovat. Takze aby bola elektricka ticha, treba podla potreby preventivne brusit kazdy usek, odhadujem tak raz za dva mesiace. Ak chces ukazkovy priklad, aky rozdiel hlucnosti robi hladka / vlnkovita koajnica, tak sa odvez zo zastavky Nad Luckami lubovolnou elektrickou na zastavku Lackova. Je tam prebruseny usek, asi 100 metorv. Sleduj a pozorne pocuvaj. Pri rozjazde zo zastavky pojde voz ticho, nasleduje aj prejazd cez elektrickove teleso, aj ten je tichy, potom jeden stlp, druhy stlp vedenia a voz rachoti. Tam to totiz konci. A ked ti nestaci rozdiel vo vnutri vozidla, tak vystup, chod k tomu pesi a pocuvaj okoloiduce elektricky... Co z toho plynie? Presne to, co som uz mnohokrat vravel: Chatra nam technicka infrastruktura.
Inac, este k tomu Ruzinovu. Ta trat tam je strasna aj z ineho dovodu, nie iba kvoli vlnkovitosti. Ide o to, ze pri jej oprave sa pouzili velkoplosne panely s blokovymi kolajnicami B1, co je velmi hlucna kombinacia, trat je sice bezudrzbova, lacna a rychlo postavana, ale ma mnoho nevyhod, preto sa od tohto systemu po tejto trati upustilo a vratilo sa spat ku klasickym kolajniciam so stojinou na prazcoch, popripade na VUIS paneloch v centre mesta (je to ale uplne ina technologia ako velkoplosne panleny BKV, popripade tie co su v Ruzinove). Takze tolko k hlucnosti elektriciek v Bratislave.

Pri tejto teme ma este napada nasledovna vec:
Dens som v zastavke Kapucinska smer mesto trosku okukol trat. Co som spozoroval? Nadmerne opotrebovanie hlavy kolajnic v dlze asi 15 metrov. Vozy jazdia po okolkoch, zlab je evidentne vyjazdeny. Takze dalsi adept na pozdlzny lom je Kapucinska. A budem sa velmi skaredo smiat, ak to prasne prave teraz, pocas vyluky na Mostovej. Potom sa bude dat jazdit do Karlovky a Dubravky iba cez Tunel, opacne zas iba po Nabrezi. Pricom ten Tunel je tiez priserny (BKV panely, vlkovity, hroza).

Ale musim pochvalit nasledovne. Zacina sa konecne s podbijanim. Nechapem sice preco az teraz, ale dobre, raz to musi zacat. Konkretne sa za Racianskym mytom smerom do Race postupne podbija trat, po zastavku Pionierska je to hotove, mozno aj viac, neviem vsak presne. Jedine co mi vadi je to, ze tu trat pred 10 rokmi spravili a je zalostne, ze az teraz, az teraz sa prvy krat podbija. To je tiez na zamyslenie. V obluku pri Policajnej stanici elektricky skakali a hadzali a teraz idu ovela hladsie a komfortnejsie. Sice to nie je uplne tip top, ale vyrazny posun k lepsiemu. Osobne som vsak sklamany z prejazdov, ale co uz, ked nie su peniaze, tak nie su. V Bratislave je zrejme priecestie zeleznicneho typu, ako v krizovatke Riazanska - Vajnorska (pred Polusom) povazovane za luxus - spolu z brusenim a podbijanim. Teraz nehovoriac ani o tom, ze nam kolajnice nepraskaju iba klasicky - ale uz aj pozdlzne. Brrr.

Igorko #17612:
Inac, vsimni si, co robi vlozka pantografu lubovolnej elektricky pri rozjazde zo zastavky Kapucinska smerom do Tunela, teraz to plati pre druhy voz. Neviem, ale sudruh ing. Para asi nevie, aky rozmer vlozky v BA mame, lebo vedenie tam vybieha uz mimo ucinnu plochu, iskri to a taha obluky. Teraz neviem, aka je tam nivelita trate, ale je to des.

wurmi #17614:
Vlnkovitost, nic ine ako vlnkovitost. Precitaj vyssie...

frenky a Andy : Dakujem !

A odkial pochadza slovo "Ožgúliť"? To som niekde pocul, ale neviem kde.

Prosim ta, kde sa nachadza ten Para-exponat co si popisal?
No inac teraz je nova moda vymienanie vyhybiek za nove v noci, lenze problem je v tom, ze 5 metrov za vyhybkou pevne svorky a za nejaky cas sa vzdy cele vedenie poohyba.. Minule som si vsimol este aj jednu vec na Zahradnickej tam jak je elektrickova zastavka pri Salezianoch, su tam dve pevne svorky tesne vedla seba, resp. nad sebou, pricom jedna drzi ten drat kadial ide trolejbus a druha ten nad tym, vyzera to pekne..

Re #17618 3018: Autobusova stanica Mlynske Nivy sa nachadza blizko krizovatky Karadzicova - Mlynske Nivy - Dostojevskeho rad Linky tam chodia 89, 50, 78, 202, 205, 208, 206, 210, 21, 70

Ktere je v berline hlavni nadrazi?

je to Autobusova stanica Mlynske nivy.

Mapka je vylozene presovsky vyraz, ked si ho pocula v Bardejove, znamena to, ze nam ho bardejovcania "ukradli".

Ad hlucnost: keby sa do vplyvu na zivotne prostredie, sucasne autobusy (v prevadzke) by nevisli tak zle. Ani na Dolnych Honoch, ani v Ruzinove ich nepocujem, kym drahove vozidla sa zvycajne ohlasia

Prosim vas , vysvetlite mi niekto kde je hlavna autobusova stanica v Bratislave!
Dakujem.

Papyr:
Snad ti to jako důkaz stačí. DOufám, že mi nepoložíš otázku, jestli jsem tomu čuměl na tacháč.........

Igorko:
Já se s tebou hádat nebudu, všechny zdroje uvádějí 2.06, tak tomu prostě věřím. No každopádně si počkáme. Když budeš mít pravdu a od grafikonu s nasazením Pendolin ve zrychlených časech (2004/2005?) nebude jízdní doba kratší než 2.30 jak s Papyrem uvádíte, tak ti koupím basu piv.

Papyr:
tak za prvé:
Kde jsem na k-reportu vychvaloval Pendolino do nebes? Myslíš ty tři příspěvky, kde jsem se zeptal na to jestli bude jezdit do Berlína a jestli bude otevřeno v úterý pro veřejnost? Necpi mi tu prosím do huby, něco co jsem nikde nenapsal. Kde jsem na k-reportu vychvaloval Pendolino, to opravdu nevím? Jo jsem rád, že je a že se s ním v ČR svezu. Asi máš jiné představy o spontání radosti a vychvalování do nebes.

Pakliže uvádím jízdní dobu na minutu přesně, myslím tím samozřejmě hlavní nádraží-hlavní nádraží. Jen se zase snažíš najít úplně nevýznamný detail a cepeš mi ho tu. Samozřejmě, že Pendolino může v zatáčkách jezdit rychleji a pokud se nepletu a stojím nohama na zemi, tak od nepaměti platilo, že když jede vlak A rychleji než vlak B, tak je valk A v cíly dřív než vlak B. Znovu se podívej na odkazy, které jsem uvedl a přesvěč se, že Pendolino bude mít povolenou vyšší rychlost na dosti úsecích oproti klasickým vlakům.

"Pendolino je ze vnitř otřesně malé" Viděl jsem tě párkrát a si hubenější než já a stejně vysoký. Já se hlavou nikde nemlátil, prostornější hajz jsem u vlaků ČD neviděl a když porovnám naše reka z MOVO Plzeň, který jezděj na EC a IC, tak jsem přesvědčen, že toho místa je v Pendolinu víc. A to ze dvou důvodů
-rozesazení seadel u Pendolina je 2+1, u klasik 2+2. V Pendolinu je díky tomu širší ulička, no spíše tak široká, že se pohodlně vyhnou 2 osoby, to ovšem ve stísněných rekách neplatí. A díky rozesazení 2+1 jsou použity širší a mohutnější sedadla narozdíl od klasik, kde mě tlačí kolena a boky kvůli uzoučkým sedadlům.
-u Pendolina jsou větší rozteče sedadel. MOžná máš prohozené prostorové vnímání.

Pak tedy nerozumím tomu, že se ti vnitřní prostor zdá malý. Naklápěcí vlak je prostě o něco užší.

První třída se od druhé liší kobercem, použitou barvou a audio systémem. Co by jsi chtěl víc? Televizní obrazovky na sedadlech proti tobě? Kožený sedačky? Uvědom si, že první třída je především lákává díky menšímu počtu cestujících, absence školních výletů a smradlavých vožralů. I to se počítá jako + 1. třídy. Mimochodem jak se liší 1. tř od 2. tř v tvých proklamovaných klasikách jezdících na IC EC?

Ježiši, já nevím jestli se snažíš protiřečit za každou cenu, ale tady by ti to měl napsat i Igorko. Ano rakouský Taurus jel z Břeclavy do Brna přes 200 km/h a v roce 1996 při zkušební jízdě Pendolina ETR 470 zrovna tak 200 km/h z Úval do Českého Brodu. Nevím o co ti v tomto případě jde. Já jsem psal, že dnešní koridory jsou TECHNICKY konstruované na vyšší rychlost než 200 km/h (místy), ale že tomu brání různé věci. Jdna z nich je úrovňové křížení a druhá jak psal Igorko zabezpečovák (to jsem ovšem nevěděl). Já jsem nikde netvrdil, že Pendolino tu bude jezdit 200, ale že dnešní koridory umožňují vyšší rychlost a to je rozdíl.

Takže shrnutí:
-Děkuju ti za objasnění, že 230 niet, protože jsem to až do dnešního dne nevěděl. O koridory se zajímám od té doby co je staví. Sice né do hloubky, ale víc než ty asi ano. Takže jěště jednou díky.
-Kvalita řízení horší jako u Peršingu. No to mě jako cestujícího opravdu sere.
-Komfort cestujícího jako v autobuse? Nevím jestli tě někdo hodně bouchnul do hlavy, ale já si v autobuse běžně zajít na hajzl nebo na točený pivo nemůžu. Ještě jsem v žádném autobuse neviděl tak velká sedadla s prostorem kolem nich.
-Do Berlína to jezdit nebude? Před časem jsi mi říkal "jak můžeš něco tvrdit, když to ještě není rozhodnuté" Třeba v Jihlavě v hospodě, viď? A teď mi tu předhazuješ něco, co ještě neví ani ministr dopravy.
A kdyby to přeci jen nepovolili, tak bude jezdit na EC Drážďany-Vídeň. Jaký problém?
-dizajn? Ano to je věc názoru, mě se taky líbí víc ICE.

Nejvíc je na tom zajímavé, že jsi mi na koleji tvrdil, jak si rád, že ZSSK koupí 4 Pendolina a najednou obracíš list o 180°.

Hlavně pochop, že se v roce 1993 ČR zavázala provozovat naklápěcí rychlovlaky. Když ČKD nebylo schopno 680 vyrobit, přesunula se výroba jinam. A kam? Znáš jiného světového výrobce naklápěcích vlaků než Fiat Ferroviaria? Ano ICT, to bylo ale v roce 95 teprve ve vývoji. Ať je Pendolino jakékoliv zvedne to před laickou veřejností prestiž ČD i železnici jako samotné abude zanmenat v novinách neplacenou reklamu, protože spíš ti noviny napíšou o Pendolinu než nových Ampz.

tak to si pis ze elektricka v BA je dost hlucna, kazde rano od 3:00 hrkocu hore a dole Karlovkou .... Byvam na intraku na mlynoch privratenych ku KV a je pocut kazdy prejazd elektricky cez prechody pre auta. (V noci vetrame cez otvorene okna) Sa necudujem ze na Dlhe diely (snad) pojde raz trolejbus a nie elektricka.

Ing. Para nie je vôbec vyštudovaný "vrchár" ale elektrotechnológ, ktorý sa pôvodne vo Výskumnom ústave káblov a izolantov venoval tepelnému starnutiu káblovej izolácie. O mnohých záležitostiach v oblasti trolejového vedenia nemá preto prehľad. V DPB však pracuje už dosť dlho, tak by bolo vhodné, aby si svoje odborné vedomosti v tejto oblasti doplnil.

No, tak ja som zhodou okolností 36 rokov býval na Ostredkoch. Lietadlá samozrejme ryčia ďaleko viac, ale dnes, keď tam nelieta skoro nič, je to znesiteľné. Trať na Ružinovskej je neznesiteľne hlučná od veľkej rekonštrukcie. Hlavným problémom je to, že v čase rekonštrukcie niekto na hlučnosť nemyslel, len na ekonomiku (aj tak veľmi krátkozrako) a spočítal, že lacnejšie než rozbíjať betónové prahy, na ktorých bola trať pôvodne položená a spraviť tam klasický zvršok bude obetónovať to celé a potom na to všetko položiť BKV-čka.
Takže:
1) Trať má úplne tvrdý, neodpružený spodok. Tá guma neodpruží nič.
2) BKV panely samy o sebe sú najhlučnejšia trať aká existuje.
3) Trať je nad niveletou obrubnílov zvýšeného električového pásu, takže hluk z nej sa krásne šíri.

Ďalej by som pre "drôtofilov" rád upozornil na jedno špecifikum z dielne majstra inžiniera Paru a jeho Melody Boys a to sú na kompenzovanom vedení čiastočne s delta závesmi úsekové deliče na pevných svorkách tesne pred výmenným poľom k napínaciemu závažiu. V dôsledku tohoto sa účinnosť kompenzácie obmedzuje prakticky len na napínanie prevesu, na ktorom sú pribastlené úsekové deliče. Neviem, akú kvalifikáciu má ing. Para ale ak je vyštudovaný "vrchár", tak keby toto namaľoval do svojej diplomovky, tak inžinierom nie je ani dnes.
I.